Není snad větší legendy na české hudební scéně. Kapela, jejíž kořeny sahají do konce šedesátých let, se stala symbolem vzdoru vůči totalitnímu režimu. A to vlastně nezáměrně – nepohodlnými se setali Plastici jen proto, že chtěli svobodně hrát svoji hudbu, bez jakýchkoli politických ambicí. Politikum se z jejich originální muziky, která v sobě slučovala odkaz amerických undergroundových kapel s nezaměnitelným rukopisem Milana Hlavsy, stalo v době vykonstruovaného soudního procesu v roce 1976, na jehož základě se zformovala Charta 77.
Některým členům Plastic People se v postupně se uvolňující druhé polovině 80. let podařilo svou tvorbu zoficiálnit pod hlavičkou kapely Půlnoc. K obnovení činnosti Plastiků došlo až ve druhé polovině 90. let, kdy se ke kapele vrátil po příjezdu z exilu i saxofonista Vratislav Brabenec. V roce 2001 předčasně zemřel Milan Hlavsa, ale kapela odchod svého zakladatele a hlavního skladatele přestála a v roce 2009 vydala skvělé album Maska za maskou. Písně z něj a ty nejslavnější klasické Halvsovy songy jsou také náplní současného koncertního programu Plastic People.